Klasifikační řád
Hodnocení žáků ve škole má funkci motivační, informativní a výchovnou. Má poskytovat zpětnou vazbu učiteli o jeho práci a žákovi o jeho výkonu.
1. Pravidla pro hodnocení chování a vzdělávání žáků
Hodnocení je možno provádět několika způsoby: klasifikačním stupněm, slovním hodnocením nebo kombinací obou předchozích způsobů.
1.1 Zásady hodnocení chování
1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí a po projednání na pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy, záslužný čin nebo dlouhodobou prospěšnou práci nebo za vynikající reprezentaci školy.
2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déle trvající úspěšnou práci, práci pro třídní kolektiv nebo reprezentaci školy.
3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení uložit žákovi kázeňská opatření, která ukládá ředitel školy nebo třídní učitel:
Napomenutí třídního učitele
Důtka třídního učitele
Důtka ředitele školy
Druhý nebo třetí stupeň z chování
4. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání na pedagogické radě.
5. Udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky oznámí ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně žákovi i jeho zákonným zástupcům. Stejně i důvody, které vedly k tomuto výchovnému opatření.
6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
1.2 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáků
1. Hodnocení žáků je srozumitelné, jednoznačné, pedagogicky zdůvodnitelné, doložitelné, s předem stanovenými kritérii.
2. Cílem každého hodnocení je hodnocení toho, co se žák naučil, v čem se zlepšil, v čem
chybuje, jak dovede zacházet s tím, co se naučil. Důraz je kladen na
individuální pokrok každého žáka.
3. Při celkovém hodnocení žáka učitel přihlíží k věku žáka.
4. Pedagog dodržuje zásady pedagogického taktu. Nehodnotí žáka po jeho návratu po
delší nepřítomnosti. Smyslem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale
hodnotit to, co žák umí.
5. Pedagog hodnotí pouze probrané učivo. Prověřování znalostí provádí až po
dostatečném procvičení učiva.
6. Při určování prospěchu na konci klasifikačního období se do hodnocení zahrnou
vědomosti, dovednosti, kvalita práce, aktivita, píle, snaha, úroveň komunikace a
tvořivosti za celé období.
7. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byli průběžně
informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání dítěte.
8. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první poletí lze vydat žákovi výpis
z vysvědčení.
9. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je na vysvědčení vyjádřeno klasifikačním
stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje
ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání na školské radě.
10. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení
v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost
této školy nebo zákonného zástupce žáka.
11. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o požití slovního
hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
12. V pátém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který
se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole.
13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a kázeňská opatření. Ukládá
ředitel školy nebo třídní učitel.
14. Zvláště hrubé slovní útoky žáka vůči zaměstnancům školy a jiným dospělým osobám
se vždy považují za závažné porušení povinností.
1.3 Sebehodnocení žáků
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí
žáků.
2. Provádí se průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným žákům. Žáka určených
vnitřním řádem školy
3. Přirozenou součástí procesu učení a jeho důležitým prostředkem je chyba Pedagogičtí
pracovníci o chybě se žáky mluví, žáci mohou některé práce sami opravovat.
4. Při sebehodnocení vedeme žáky k tomu, aby se naučil vyjádřit, co se mu daří, nedaří,
jaké má rezervy, jak bude pokračovat dál.
5. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení žáka pedagogem, ale pouze
doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a aktivizovat žáka.
6. Žák je veden k využívání a potřebě sebehodnocení tak, aby se naučil objektivně
posoudit své znalosti a schopnosti, poznat slabé a silné stránky, srovnávat názory,
formulovat myšlenky, přijmout názory druhých, komunikovat, obhajovat svůj názor,
rozvíjet schopnost učit se, rozvíjet pozitivní sebehodnocení.
2. Stupně hodnocení chování a prospěchu žáků
2.1 Stupně hodnocení chování
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se na vysvědčení hodnotí stupni:
1 velmi uspokojivé
2 uspokojivé
3 neuspokojivé
Kritéria:
Stupeň 1 (velmi dobré)
Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé)
Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé)
Chování žáka ve škole v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
2.2 Stupně hodnocení prospěchu
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v závěrečném hodnocení požije číslice.
1 výborný
2 chvalitebný
3 dobrý
4 dostatečný
5 nedostatečný
Celkové hodnocení se vyjadřuje stupni:
Prospěl (a) s vyznamenáním: není-li v žádném z předmětů hodnocen stupněm prospěchu horším než 2, není-li průměr stupňů prospěchu vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1 – velmi dobré
Prospěl (a): není-li v žádném z předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5
neprospěl(a): je-li v některém z předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí:
pracoval(a) úspěšně
pracoval(a)
2.3 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření
Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
b) schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úloh, při výkladu a hodnocení společenských přírodních jevů a zákonitostí,
c) kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost, tvořivost
d) aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
e) přesnost, výstižnost a jazyková správnost ústního i písemného projevu,
f) kvalita výsledků činností,
g) osvojení účinných metod samostatného studia
Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně, úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, Myslí logicky správně. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přehledný, estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení převažuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti, výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti, výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky, grafický projev má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
2.4 Hodnocení v předmětech s převahou praktického zaměření
Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti nebo pracovní vyučování.
Při hodnocení v předmětech s převahou praktického zaměření se hodnotí:
a) vztah k práci, pracovnímu kolektivu, praktickým činnostem,
b) osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
c) využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
d) aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
e) kvalita výsledků činnosti,
f) organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
g) dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, pracoviště udržuje v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce mají závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují potřebné ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.
2.5 Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření
Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv a tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem hodnotí s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.
Při hodnocení v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
a) stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu
b) osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace
c) kvalita projevu
d) vztah žáka k činnostem a zájem o ně
e) estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a estetice ostatní společnosti
f) v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost,
výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své osobní schopnosti v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, převážně samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti, dovednosti a návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí si v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje jen velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
3. Zásady pro používání slovního hodnocení
Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace:
| Chování |
|
| 1 – velmi dobré | Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. |
| 2 - uspokojivé | Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopouští závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. |
| 3 - neuspokojivé | Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. |
|
|
|
| Prospěch |
|
| Ovládnutí učiva |
|
| 1 - výborný | ovládá bezpečně |
| 2 - chvalitebný | Ovládá |
| 3 – dobrý | v podstatě ovládá |
| 4 - dostatečný | ovládá se značnými mezerami |
| 5 - nedostatečný | Neovládá |
|
|
|
| Myšlení |
|
| 1 - výborný | pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný |
| 2 - chvalitebný | uvažuje celkem samostatně |
| 3 – dobrý | menší samostatnost v myšlení |
| 4 - dostatečný | nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou |
| 5 - nedostatečný | odpovídá nesprávně i na návodné otázky |
|
|
|
| Vyjadřování |
|
| 1 - výborný | výstižné a poměrně přesné |
| 2 - chvalitebný | celkem výstižné |
| 3 – dobrý | myšlenky vyjadřuje ne dost přesně |
| 4 - dostatečný | myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi |
| 5 - nedostatečný | nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně |
|
|
|
| Celková aplikace vědomostí |
|
| 1 - výborný | užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou |
| 2 - chvalitebný | dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb |
| 3 – dobrý | řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby |
| 4 - dostatečný | dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává |
| 5 - nedostatečný | praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí |
|
|
|
| Aktivita, zájem o učení |
|
| 1 - výborný | aktivní, učí se svědomitě a se zájmem |
| 2 - chvalitebný | učí se svědomitě |
| 3 – dobrý | k učení a práci potřebuje větších podnětů |
| 4 - dostatečný | malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty |
| 5 - nedostatečný | pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné |
|
|
|
| Kvalita práce s informacemi |
|
| 1 - výborný | dokáže informace vyhledat, třídit, interpretovat |
| 2 - chvalitebný | dokáže pracovat s informacemi, potřebuje drobnou pomoc |
| 3 – dobrý | při práci s informacemi potřebuje pomoc |
| 4 - dostatečný | při práci s informacemi dělá zásadní chyby |
| 5 - nedostatečný | i přes pomoc nedokáže vybrat, třídit a interpretovat informace |
|
|
|
| Kvalita spolupráce |
|
| 1 - výborný | dokáže plnohodnotně spolupracovat |
| 2 - chvalitebný | při spolupráci potřebuje drobnou podporu nebo pomoc |
| 3 – dobrý | při spolupráci vyžaduje podporu nebo pomoc |
| 4 - dostatečný | při spolupráci vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc |
| 5 - nedostatečný | i přes výraznou podporu nebo pomoc nedokáže spolupracovat |
|
|
|
4. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských předpisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.
3. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se řídí vyhláškou MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Učitel při něm respektuje doporučení PPP, SPC.
4. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.
5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka.
6. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí s dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.
7. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu a tedy podporou jeho motivace k učení, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
8. Navrhovaná pedagogická opatření se projednávají se zákonnými zástupci.
9. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
5. Hodnocení nadaných žáků
Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel.
6. Hodnocení individuálně vzdělávaných žáků
Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.
7. Podrobnosti o komisionálních zkouškách na základní škole
1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.
2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy
b) zkoušející učitel, jímž je učitel daného předmětu
c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP ZV
3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy oznámí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se vydá žákovi nové vysvědčení.
4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy
5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.
6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.
Závěrečná ustanovení
- Zrušuje se předchozí znění této směrnice ze dne 1. 9. 2016. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: vyvěšením ve vestibulu školy, ve sborovně školy a na www.stránkách školy.
- Zaměstnanci školy tento řád projednali na pedagogické radě dne
- Zákonní zástupci žáků budou informováni o vydání nového řádu školy na třídních schůzkách, které proběhnou.
- Klasifikační řád nabývá účinnosti dnem.
- Školská rada projednala a schválila dne:
Spytihněv Mgr. Petr Mašláň, ředitel školy
